pátek 14. června 2013

Pozdrav z cest

Tak jsem se vydala na zaslouzenou dovolenou. Jen jsem vytahla paty z mesta, s tim ze mi snad nic zasadniho neutece, vyhnala policie demonstranty plynem z Taksimu. Sotva policie polevila v obrane, zase se ji tam protestujici vratili. A tak to jde porad dal, v novem cyklu stretu - [ktere snad zase aktualne polevily]. Mezitim se z petihvezdickoveho hotelu na Taksimu stalo uloziste ranenych a z  vedouciho hrdina, kdyz je odmitl vydat policii. Ja to vse sleduji z dalky. Cestuji po jihu. Ale na Istanbul myslim kazdy den a hltam novinky od anglicky mluvicich tureckych spolucestujicich, Ve Fethyi jsem dokonce potkala solidarni miniprotest. Dvacet odhodlanych obcanu se vydalo do ulic mesta. Tamtez jsem ale narazila i na nekolik lidi podporujicich premiera. A musim uznat, ze to melo duvod. Ekonomika se zlepsila, duchody se vyplaceji vcas a nasly by se dalsi argumenty, Na strane priznivcu byl i kurdsky mladik, takze je videt, ze i mezi mladymi jsou nazory ruzne. Clovek by se skoro bal, jak moc se tento narod muze rozdelit. Vylet s partou tureckych turistu me ale presvedcil, ze to mozna nebude tak hrozne. Mladik napravo je onen zminovany priznivce vlady, slecna nalevo je aktivni v protestech, jeji vepredu sedici tatinek podporuje opozicni stranu. Mladik a tatinek se pousti do politicke debaty. Ocekavam bouri a problemy. Zasadne se mylim. Debata konci, usmevy jsou nasazeny a vsichni si uzivame vylet. Lide si pomahaji, kdyz je cesta krivolaka, sdili se susenky, I pres  ruzne politicke nazory mistni lidi spojuje kolektivni duch a taky pevna socialni hierarchie. Nektere veci jsou zkratka zasadnejsi nez jine.
A zatimco ja takto pozoruji deni daleko od centra, v Ankare zemrel dalsi clovek a podle tureckych novin 6 policistu spachalo sebevrazdu v dusledku neunosnych podminek, kterym jsou vystaveni. Mnozi pry byli bez upozorneni prelozeni do Istanbulu z sirokeho okoli a neni pro ne pripraveno misto na spani ani zajisteno jidlo. Nehlede na to ze, jak poznamenala moje spolucestujici, pri tom, kolik lidi protestuje a kolik policistu je na demonstranty nasazeno, zakonite nekteri musi mit cleny rodiny na opacne strane barikady. Prijdu si takrka provinile, ze si dovoluji chytat bronz, zatimco tato zeme se pokousi chytit svou sanci na lepsi zivot.

P.S. Hacky a carky si domyslete.. to vite, turecka klavesnice.

1 komentář:

  1. Dobrý den Kristýno, narazil jsem na váš blog a moc mě zaujal, budu teď připravovat pro Český rozhlas v rámci pořadu Student plus studentskou diskusi o dění v Turecku a rád váš požádal o rozhovor, asi po telefonu. Můžete se mi prosím ozvat na mail dzita@rozhlas.cz ? Děkuji moc. Dalibor Zíta

    OdpovědětVymazat